Science Café: Genetická editace & Nanorobots

Debatu otevřela moderátorka Olga Maximová (Czechitas) dotazem týkajícím se nanorobotů, jejich podoby, použití, způsobu napájeni a finanční náročnosti. Alžběta Ressnerová dále představila současnou debatu na poli genové editace a co pro tento obor znamená první legislativně povolené klinické použití pro specifické nemoci ve Spojeném království. Doplnila také zajímavost k české stopě na poli genetické editace. První studii, která se zabývala možným použití CRISPRu pro genovou editaci napsal Prof. Dr. Martin Jínek v roce 2012. V závěru debaty Alžběta představila bakteriální imunitu a funkci CRISPRu při editaci genomu a také eticky sporné aplikace této technologie v Číně.

Celou debatu si můžete přehrát na YouTube kanálu CZELO

O Alžbětě Ressnerové: Po absolvování magisterského studia molekulární medicíny na Humboldtově univerzitě v Berlíně se Alžběta rozhodla vrátit do České republiky, kde v současné době pokračuje v doktorském studiu na Středoevropském technologickém institutu. Na CEITEC se věnuje především výzkumu využití nanorobotů a nanonástrojů pro různé biologické aplikace.

Kromě toho je držitelkou Fulbrightova Masarykova stipendia na Kalifornské univerzitě v Berkeley, konkrétně na Institutu inovativní genomiky. V uplynulém roce se zaměřila na vývoj platforem pro doručování CRISPR (skupina DNA sekvencí nacházejících se v genomech prokaryotických organismů) do cílových buněk.

Alžbětina vášeň přesahuje její vědeckou činnost; také ráda mentoruje mladé studenty a má hluboké uznání pro hudbu a umění.