Výstavu představila její autorka Veronika Holcová a kurátor Vilém Kabzan.

Veronika Holcová maluje metafyzické krajiny, které čerpají z motivů nevědomí a odrážejí vizi budoucnosti vycházející z minulosti. Velmi osobitým způsobem kombinuje figurální a krajinné motivy. Ve skutečnosti jsou krajiny projekcí vnitřního napětí a imaginárních světů, kde prostor a čas ztrácejí své hranice. Figury se odvracejí od diváka a směřují do neznáma. Tvorba Veroniky Holcové působí silně emotivně.

Akci doprovodila svým hudebním vystoupením mladá písničkářka a výtvarnice Karolína Beranová, která svými písněmi,  , jež se pohybují na pomezí žánrů komorního folku, indie popu a dreampopu, vyvolala v návštěvnících celou škálu emocí.

Výstavu si můžete prohlédnout do 12. dubna. Prosíme o rezervaci návštěvy na praguehouse@praha.eu.

P3150594.jpg

Slavnostní vernisáž výstavy VERONIKA HOLCOVÁ: Od ďábla k Zenu

holcova

Jarní edice Science Café se zaměřila na problematiku prevence v kontextu rakoviny. Česká republika má ve srovnání s EU-27 nadprůměrný počet diagnostikovaných případů, avšak počet úmrtí na tuto nemoc je u nás o něco nižší, než je průměr EU-27. Data celkově ukazují, že počet diagnostikovaných pacientů narůstá a do roku 2035 se má rakovina stát jednou z hlavních příčin úmrtí v Evropě. Zároveň však analýzy říkají, že až ve 40 % případů se dá rakovině předejít díky včasné a dostatečné prevenci. V otázce samotné prevence je Česká republika v Evropě na předních příčkách. Česko je například první zemí v Evropské unii, která momentálně pilotuje screening plic.  

I přes to, že prevence a český zdravotní systém je nastaven dobře, stále mnoho lidí preventivní návštěvy lékaře zanedbává, a to z mnoha důvodů – nedostatečná zdravotní gramotnost (v ČR se pohybuje okolo 40 %), nedostatek času a uspěchaná doba či argument „mě se to netýká“. Pokud se však podíváme na statistiky, diagnostikovaná rakovina se týká každého 3. člověka a je tzv. „inkluzivní“. Dle obou řečnic by naše společnost měla převzít plnou zodpovědnost za svůj zdravotní stav a nebát se mluvit o svých zdravotních problémech. Témata a společnost se neustále vyvíjejí a otevřeně mluvit o rakovině není již takové tabu, jako tomu bylo před 10 lety. V tomto kontextu je také nutné tato témata více podporovat i na školách. Naše společnost by měla vědět, kde najít a posléze jak pracovat s informacemi týkajícími se našeho zdraví, což je nedílnou součástí zdravotní gramotnosti. Diskuze také vyvrátila klasické mýty o rakovině. 

V závěru akce se účastníci mohli zúčastnit krátkého workshopu modelu #prsakoule, kde se naučili, jak se správně samovyšetřit a dozvěděli se o tom, jak často by tuto prevenci měli provádět. 

P3083895.jpg

Science Café: Prevence rakoviny

Benedikt Tolar je jedním z předních tvůrců současné české umělecké scény. Je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze, známý především jako objektový výtvarník a sochař. Ve své tvorbě často recykluje předměty každodenní potřeby a pomocí kontextuální transformace je přetváří v hotová umělecká díla. Rád pracuje s motivy absurdity a infantility, sofistikovaně je však kombinuje například s motivy posvátnosti či noblesy. Fragmenty aut, zvířecí monstra, vany, satelity pokryté lakem, chaoticky míchající barvy, monumentální sochy či duchovní symboly – to vše vytváří barevnou syntézu autorovy imaginace. Dílo sochaře Benedikta Tolara se vyznačuje nenásilnou hrou odkazující k sochařství a řezavým humorem.

AJ VANA BE
Tato živá socha z použitých van ožívá v noci, kdy jsou jednotlivé části osvětleny a doprovázeny originální hudbou Ladislava Fryče. Vany představující principy recyklace a upcyklace symbolizují typické socialistické domácnosti v panelové výstavbě.

TANEC SMRTI
Obyčejná, ale brutálně zmuchlaná vana evokuje tanec smrti, situaci už možná beznadějnou. Tahle taneční kreace nebude patřit k těm příjemným...

Kateřina Komm je sochařka žijící v Praze, kde působí jako asistentka na Akademii výtvarných umění v Ateliéru figurativního sochařství a kovu. V současné době také pracuje na svém doktorandském výzkumu, který se zaměřuje na interakci mezi sochařstvím a pamětí. Kromě zaměření na velkoplošné sádrové a betonové sochy experimentuje s polaroidní fotografií a přenosem fotografických obrazů na plochy soch. Umělecká tvorba Kateřiny Komm jasně ukazuje záměr skládat, kompilovat a průběžně transformovat nespočet vizuálních a textových objektů a popisů událostí, inspirativních zážitků či vjemů z různých míst, časů a prostorů. Autorčiny reflexe živě rezonujících momentů otevírají prostor pro další asociativní myšlenky, tvořící bohatě rozvětvené významové linie vznikajících soch, objektů, kreseb a instalací.

ROD MUŽSKÝ ŽIVOTNÝ (Sádra, 2021)

Poslední aktuality

Slavnostní vernisáž výstavy VERONIKA HOLCOVÁ: Od ďábla k Zenu

Science Café: Prevence rakoviny

Čeští umělci vystavují v rámci festivalu Sculptura #1