Slavnostní zahájení výstavy: Quid Pro Quo

Po ryze ženském výstavním projektu No Drama, který pražská The Chemistry Gallery připravila pro Pražský dům v Bruselu v roce 2021, na kterém představila tvorbu deseti současných českých malířek a sochařek, přichází tato galerie vedená Petrem Hájkem s přehlídkou pěti rytířů současné české malby s názvem Quid Pro Quo (neboli oko za oko či zub za zub nebo jen něco za něco).

Tomáš Jetela je po fázi manické intuitivní malby už několik posledních let díky stabilizaci svého zdravotního stavu soustředěn na zkoumání možností figurativní malby, kterou svým jedinečným způsobem rozvíjí mnoha novými směry. Základem jeho malby je i nadále jistá kresebná linie, což je charakteristické pro mnoho absolventů ateliéru kresby Jiřího Lindovského z pražské AVU. Základ jeho živočišné malby ale pochází z proslulého ateliéru Michaela Rittsteina, který celou řadu svých absolventů vybavil schopností barevně intenzivního a dramatického figurativního vyjádření. Pro Jetelu je charakteristický baconovský způsob malby, často doplněný koláží, zaměřující se na psychologii tváře a gesta rukou. Drama jeho malbám dodává nové doplnění krajiny a smysl pro poutavou kompozici obrazu. Tvorbu Tomáše Jetely představila The Chemistry Gallery v prosinci 2021 na uměleckém veletrhu Scope v Miami. V poslední době vystavoval kromě České republiky například také ve Francii, USA či Anglii.

Pro malbu Jiřího Marka je charakteristická pevná malebná struktura s lehce bizarními či absurdními výjevy, které však často mají oporu v antické mytologii. Právě jeho obraz Quid Pro Quo dal název celé výstavě. Tento absolvent pražské AVU z dalšího legendárního ateliéru Jiřího Petrboka si vypracoval charakteristický malířský styl, který vychází z tradiční figury, kterou však používá symbolicky a často fragmentovaně. Kvalitu jeho výtvarného projevu již ocenila i rumunská kurátorka Luana Hildebrandt, která v roce 2021 jeho díla zařadila do výstavy Travel Guide v rumunské Bukurešti, vedle celosvětově tolik ceněných rumunských malířů. The Chemistry Gallery představila jeho díla v loňském roce na berlínském veletrhu Positions. Pro Jiřího Marka je charakteristické, že téma obrazu buduje průběžně při procesu malby a výsledná podoba obrazu tak do velké míry záleží na autorově aktuální inspiraci a intuici. Jeho malba není vykalkulovaná, spíše mystická a silně symbolická.

Tadeáš Kotrba, další absolvent pražské AVU, prošel stejně jako Tomáš Jetela nejprve ateliérem kresby Jiřího Lindovského a později ateliérem Michaela Rittsteina. Je proto zajímavé srovnat přístup k malbě zvláště u těchto dvou autorů. I pro Kotrbu je charakteristický silný důraz na kresebnou linii. Té dosahuje vrstvením barvy na obrazy a jeho kresebná linie tak vystupuje z plátna do lehkého malířského reliéfu. Jeho oblíbenými tématy je překonávání nejrůznějších překážek. S ohledem na jeho osobní životní fázi překážky na obrazech překonávají často děti. Jde však o překážky, které jsou často výzvou i pro dospělé. V jeho obrazech je možné spatřit jakousi dvojí estetiku a zároveň dalo by se říci dvojitý příběh. Nad figurami překonávající překážky se vznáší další postavy, jakoby nějací duchové, kteří působí jako atributy skutečných postav. Estetika těchto nadpřirozených bytostí je převzata z díla otce Tadeáše Kotrby, který se jejich zařazením do svých obrazů umělecky vyrovnává s tragickou ztrátou svého otce malíře a sochaře Mariuse Kotrby. Tímto způsobem tak v jeho obrazech dochází k silnému prolnutí práce otce a jeho syna.

Pro tvorbu nezaměnitelného Jana Vytisky je charakteristická nadsázka, vtip a černý humor, to vše oděné do folklórních krojů a zarámované specifickou atmosférou moravského venkova. Tento absolvent ostravské Fakulty umění u Jiřího Surůvky svojí prací navazuje na tradici českého kreslířství reprezentovaného pracemi Josefa Lady či Jiřího Trnky a posouvá ho do současné, surrealistické roviny. Nad náměty jeho obrazů se často nelze nezasmát, což podporuje, podobně jako u Jiřího Marka, množství malých detailů, které činí zážitek z vnímaní jejich obrazů ještě bohatší. Ačkoliv na jeho obrazech dochází k celé řadě katastrof či nadpřirozených jevů, celkové vyznění jeho obrazů je přesto uvolňující a zábavné. S ohledem na oblíbený motiv vypadlých očí na jeho obrazech by výstava s názvem oko za oko bez jeho děl nebyla úplná. Jan Vytiska si již na české scéně vizuálního umění vydobyl místo klasika svého žánru, jeho styl je jasně rozpoznatelný a nezaměnitelný. To dokázala i jeho loňská velká sólová výstava Rituál prokletých srdcí v Centru současného umění DOX v Praze pod kurátorskou taktovkou Otto M. Urbana. The Chemistry Gallery představila jeho práce na uměleckém veletrhu Scope v New Yorku v roce 2019. Z této výstavy se na výstavě Quid Pro Quo v Pražském domě v Bruselu představuje obraz z cyklu Muži na hranici nervového zhroucení.

Nejmladším z vystavených autorů je loňský absolvent sochařského ateliéru Lukáše Rittsteina na pražské AVU Patrik Adamec. Ten zaujal širokou umění milovnou veřejnost v loňském roce svým překvapivým vítězstvím v malířské soutěži Cena kritiky za mladou malbu. Překvapení však bylo pouze zdánlivé, protože do soutěže přihlásil své inovativní “sochařské malby” v podobě reliéfů, vytvořených víceméně malířskými postupy, které poprvé začal vytvářet během své stáže v malířském ateliéru Vladimíra Skrepla. Nebylo tak divu, že právě tato jeho díla s přesahem porota ocenila prvním místem. Nerezignuje však ani na klasickou sochařskou tvorbu, kde s oblibou zpracovává téma lability. Tu znázorňuje ve formě dekonstruovaných figur složených z různých částí lidského těla, které nechává volně zavěšené či jen labilně položené na sobě v souladu s názvem, které této své sochařské poloze dal. Svými inovativními přístupy k sochařství i k malířství vytváří Patrik Adamec poutavé umělecké tvarosloví, jehož vývoj bude jistě zajímavé v nejbližší době sledovat.

Všichni autoři na výstavě Quid Pro Quo mají již propracovaný vlastní styl, který je rozpoznatelný na první pohled. Je zajímavé pozorovat jemné souvislosti mezi vystavenými autory, které vycházejí z jejich malířského podhoubí. Kvalita jejich tvorby má světové parametry a proto doufám a věřím, že se s jejich tvorbou v zahraničí budeme vídat stále častěji. The Chemistry Gallery se o to rozhodně bude i nadále pokoušet.

kurátor: Petr Hájek

Pražský dům v Bruselu 18.4. - 11.6. 2024

Rezervujte si návštěvu na: praguehouse@praha.eu