Kohezní politika

Stávající kohezní politika na období 2021-2027 má rozpočet téměř 400 miliard eur, což je více než třetina celkového rozpočtu EU souvisejícího s víceletým finančním rámcem (přibližně 1,2 bilionu eur). Většina finančních prostředků na tuto politiku je poskytována prostřednictvím modelu sdíleného řízení mezi Evropskou komisí (DG REGIO), národními koordinačními orgány členských států EU a řídicími orgány jednotlivých programů.

Hlavní město Praha je součástí implementační struktury strukturálních fondů EU od vstupu ČR do EU v roce 2004 a bylo řídicím orgánem několika regionálních operačních programů (JPD2, JPD3, OP PA, OP PK, OP PPR). Za tu dobu byly na území hlavního města v rámci těchto dotačních titulů podpořeny tisíce projektů v hodnotě přibližně 750 milionů eur (spolufinancování EU), které přispěly k dlouhodobému rozvoji města v různých oblastech od výzkumu a vývoje přes udržitelnou a energeticky úspornou mobilitu až po vzdělávací infrastrukturu.

Významné pražské projekty spolufinancované v rámci kohezní politiky naleznete např. na https://www.penizeproprahu.cz/zrealizovane-projekty/. Praha byla tedy dříve v pozici, kdy měla možnost samostatně a pružně reagovat na své potřeby a specifika, stejně jako na potřeby subjektů, které se nacházejí na jejím území, s využitím kohezních fondů. To v současném programovém období 2021-2027 není možné, a proto se město aktivně zapojuje do probíhající debaty o víceletém finančním rámci 2028-2034. Prvním oficiálním příspěvkem Prahy do této debaty je Předběžné stanovisko hl. m. Prahy k politice soudržnosti po roce 2027 (viz níže), které se zasazuje o oživení kohezní politiky jako dlouhodobé a strategické investiční politiky, která systematicky a strukturálně podporuje všechny regiony EU v jejich rozvoji.

Praha vnáší do této debaty o budoucí kohezní politice silný důraz na silný městský a příměstský rozměr, který zohledňuje úlohu funkčních metropolitních oblastí a který poskytuje řešení pro strategický rozvoj udržitelných a inovativních městských oblastí (měst, včetně městských center a jejich příměstských zón). Právě velká města jsou totiž motorem konvergence, neboť jejich rozvoj se přelévá do okolních oblastí. Praha tento metropolitní rozměr politiky soudržnosti prosazuje také ve spolupráci s dalšími partnerskými hlavními městy v EU, konkrétně v rámci sítě hlavních měst a regionů CCRN. CCRN připravila předběžný poziční dokument (viz níže) již na podzim 2023, jehož účelem je poskytnout podklady pro probíhající diskusi o evropské regionální politice po roce 2027. Stanovuje proto hlavní témata a záležitosti, které by dle signatářských hlavních měst měly být zohledněny v nastavení budoucí politiky.

V souvislosti s 9. Zprávou o hospodářské, sociální a územní soudržnosti připravila CCRN také vlastní reakci na závěry této zprávy (viz níže). Všechna města v rámci sítě CCRN jsou i nadále mobilizována k další diskusi o budoucích základech kohezní politiky.