BRUSSELS BIENNALE OF ECLECTIC ARCHITECTURE

Eklektické hnutí (1830-1914) se inspirovalo mnoha různými historickými styly a zároveň podporovalo uměleckou kreativitu a bylo založeno na vizi města a architektury, která spojila umění, historii a inovace. Toto hnutí mísící dědictví plně zohlednilo rozmanitost zdrojů a probíhalo paralelně s přesným pochopením staršího architektonického dědictví a touhou vytvářet jedinečné a dokonce ikonické návrhy. Začalo na pozadí nebývalého růstu měst v klíčovém okamžiku nově nezávislé Belgie. Eklektické hnutí vytvořilo nový městský vzhled, který se rozvinul kolem budov, které se chtěly od sebe odlišit, a zároveň se všechny zapojily do expanze města.

Výjimečně se veřejnosti otevřely hotely Campioni, Boël a Puccini, bývalé domy architektů Paula Saintenoye a Jean-Baptiste Timmermanse a domy Berthy Harmand a Résimont (dnes Pražský dům).

Téměř 200 hostů během této akce absolvovalo komentovanou prohlídku Pražského domu v Bruselu.

Bosmans a Vandeveld byli téměř čtvrt století preferovanými architekty průmyslníků Solvay, pro které vytvořili zámeckou rezidenci, kancelářské budovy a slavnou Solvayovu knihovnu, ale také Tour & Taxis nebo Athénée Léon Lepage bezstarostně překračující architektonické trendy, kterým přizpůsobili své projekty: vlámskou neorenesanci, eklekticismus, racionalismus a secesi.

O jejich zvládnutí různých historických slohů svědčí dům na Avenue Palmerston 16 střídmou fasádou z modrobílého kamene s barokními či empírovými dekorativními prvky, interiérem s empírovým obývacím pokojem a jídelnou v neostylu. Skvělou ukázkou vlámské renesance, která je typická pro toto období je původní, bohatě vyřezávaný nábytek.