This is the default text

Open days 2008 – závěry veřejné debaty

IMG_1345_panel.jpgRegiony by se měly ve větší míře účastnit přípravy evropských politik, neboť jsou to velmi často právě ony, kdo mají na starosti jejich implementaci. V diskusi věnované politice soudržnosti po roce 2013 se na tom shodli představitelé regionů a měst.

Ve dnech 6.-9. října 2008 uskutečnil již šestý ročník dní otevřených dveří (Open days 2008). Open days představují cyklus přednášek, seminářů a workshopů, na nichž se scházejí zástupci evropských institucí spolu s národními a regionálními politiky, ale také zástupci průmyslu, finančních institucí, akademických institucí, neziskových organizací a dalších zájmových skupin, aby společně diskutovali aktuální problémy evropské regionální politiky.

IMG_1346_publikum.jpg

 

V rámci 345 operačních programů mohou členské země v letech 2007-2013 z prostředků evropské kohezní politiky vyčerpat přibližně 500 miliard eur. Letošní ročník Open days se proto zaměřil na dosavadní zkušenosti s čerpáním těchto prostředků. Neméně významným tématem ale byla také otázka budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2013, neboť v Unii stále častěji zaznívají názory, že by se tato politika měla transformovat tak, aby byla schopná lépe reagovat na výzvy, které představují globalizace nebo změny klimatu.

Politikou soudržnosti po roce 2013 se zabývala také veřejná diskuse, kterou v Bruselu 7.říjnauspořádalo Zastoupení hlavního města Prahy při EU – Pražský dům. Zástupci evropských hlavních měst a regionů se v ní snažili identifikovat společné problémy, na něž by podle jejich mínění měla politika soudržnosti reagovat v novém programovacím období.

Jean-Sébastien Lamontagne ze Stálého zastoupení Francie v Bruselu uvedl, že důvodem, proč by měla hlavní města a regiony být součástí regionální politiky je skutečnost, že jsou často nejdynamičtějšími hráči a žije v nich většina populace.

Také podle Katariny Mathernové z Generálního ředitelství Evropské komise pro regionální rozvoj je vysoká dynamika hlavních měst a regionů zásadním důvodem, proč by měly být klíčovou součástí politiky soudržnosti. Zároveň je ovšem zapotřebí posilovat vztahy mezi hlavními městy a regiony, dodala Mathernová.

Markéta Reedová, náměstkyně primátora Hlavního města Prahy podpořila vývoj politiky soudržnosti pro nejméně rozvinuté kraje a otevřela otázku revize Lisabonské strategie i s ohledem na současnou světovou finanční krizi. Reedová rovněž zmínila nutnost podpory oblasti konkurenceschopnost a apelovala na zjednodušení pravidel pro předkládání projektových žádostí.

Miroslav Mikolášik, slovenský poslanec EP (EPP-ED) zdůraznil, že evropská politika soudržnosti by měla napomáhat využívání místních zdrojů a maximálně využívat spolupráce ať již v rámci technologických klastrů, nebo mezi jednotlivými regiony. Kohezní politika by v novém programovacím období měla rovněž reagovat na výzvy, jaké představují klimatické změny, globalizace nebo demografický vývoj.

V diskusi se objevily také argumenty volající po posílení role regionů a místních samospráv v rozhodování o evropských politikách. Je zapotřebí podporovat decentralizaci, říká Vladimir Kissiov, bulharský člen Výboru regionů, a dodává, že regiony by se měly v budoucnu více zapojit do rozhodování, neboť mají z povahy věci blíže k občanům.

S názorem, že by se regiony měly ve větší míře zapojit do legislativního procesu v EU souhlasí také Petr Osvald, zástupce města Plzně ve Výboru regionů. Důvod je podle něj jednoduchý – v regionech dochází k implementaci až 80% evropské legislativy a je na místních zastupitelích, aby tuto politiku vysvětlili občanům. Výbor regionů by v tomto ohledu měl hrát podle Osvalda větší roli. Nejen, že vytvoří stanovisko k projednávané legislativě – návrh by měl sledovat také po celou dobu, kdy prochází legislativním procesem.

IMG_1348_panel.jpg

,